Mí čtenáři  

Peklo živé,
Nebe laciné,
Vím, že chytají se slov,
Vím, že na mě táhnou lov.
Vím, že sbor mi skřeky přál,
Vím, že lid mé stíny vzal.
Vím, že ukradli mi všechna slova z huby,
Vím, že je bezostyšně převrátili naruby.
Vím, že ve mně hledají odrazy své pýchy,
Vím, že do mě vkládají všechny své hříchy.
Vím, že žijí pomstou,
Že ušlapat mě chtějí,
Ale! Jejich tlamy směšně zejí
A já jim verše sličné pěji!

Přišili mi další hrudník,
Ale zapomněli na plíce,
Říkali sice,
Že válku vyhraju,
Kdyby vás ale nebylo tak moc.
Přišili mi další nohy,
Prej, aby zadusili chabé vlohy.
Přišili mi další hlavu
A já na jejich prahu
Bytí
Ve snech je zasílám do řítí.

Vím, že hltáte má slova,
Vím, že sbíráte jich kopce.
Ach, jak se vám kupí!
Koukněte, jste tak tupí!
Kdyby má slova měla kouzelnou moc,
Vystřílím skrz vás svoji zlost!
Kdyby má slova byly kulky,
Vytvořím vám v ksichtech důlky!

zpět