Nevolnost

Žaludek na vodě mám,
pot rosí chladné čelo.
Ta slova zpaměti znám,
jen, aby  znělo.
Každý nádech pohne se žlučí,
hlava hučí,
bolest mučí,
řasa vadne k řase,
tře se v mlze,
protíná moře,
dobře, bodře.
I bude dobře, bude líp,
bolí jako šíp,
Zkoumá vřed jako sladký med,
v ústech sled
a on shléd,
že hněď tak stará býti musí krev.
Všechno je rudé, ale krve je málo,
to dítě se smálo,
slunce hřálo ten den.

Dost denních můr,
bez léčivých kůr.
Pro čistou vodu jít,
pít a neomdlít.
Držím se zábradlí a v prvním patře zvracím,
Kolena se třesou, já se snad skácím!
Žaludek prázdný,
Ležím na linu, 
do deky se vinu,
Hýčkám kocovinu.

zpět