|
Ticho
Poklidně
kráčím od tvého auta,
křupu sníh a z nosu pára uniká,
tichá noc, svatá…jak pějí koledy.
Mezi nehty ledy,
tam matky vědy
nechaly tonout ruce v rybníce,
kdosi se modlí.
Já
padla, oči slepila.
Už nikdy nepila.
Tiše
kráčím,
hlučně křupu,
sytě dýchám,
pěstí tluču,
dveře jsou zamčené.
Ale já počkám.
Ticho.
zpět
|